Už od 1. 1. 2014 definuje občanský zákoník v § 2257, že pronajímatel udržuje po dobu nájmu byt a dům ve stavu způsobilém k užívání a nájemce provádí a hradí pouze běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu. Celé dva roky však nebylo definováno, co konkrétně do drobných oprav spadá a co už nikoli. Od počátku roku 2016 je však v platnosti nařízení vlády č. 308/2015 Sb., které tyto pojmy opět definuje a usnadňuje tak dohodu mezi nájemcem a pronajímatelem.

Běžná údržba bytu

Pararaf 2 výše zmíněného nařízení definuje běžnou údržbu jako  udržování a čištění bytu včetně zařízení a vybavení bytu, které se provádí obvykle při delším užívání bytu. Jde zejména o malování, opravu omítek, tapetování a čištění podlah včetně podlahových krytin, obkladů stěn a čištění zanesených vodovodních odpadů až ke svislým rozvodům. Dále se běžnou údržbou rozumí udržování zařízení bytu ve funkčním stavu, pravidelné prohlídky a čištění předmětů uvedených v § 4 písm. g) a h), kontrola funkčnosti termostatických hlavic s elektronickým řízením, kontrola funkčnosti hlásiče kouře včetně výměny zdroje, kontrola a údržba vodovodních baterií s elektronickým řízením.

Drobné opravy bytu

Drobné opravy bytu definuje nařízení vlády v paragrafech 3-5. Jedná se o opravy bytu a vnitřního vybavení, které je součástí bytu a je ve vlastnictví pronajímatele.

Drobné opravy jsou vymezeny jednak věcně (tj. konkrétním výčtem – §4) a také výší nákladů (§5 a §6)

Výčet drobných oprav hrazených nájemcem

pro zobrazení jednotlivých oprav klikněte na „+„

  • a) opravy jednotlivých vrchních částí podlah, opravy podlahových krytin a výměny prahů a lišt,
  • b) opravy jednotlivých částí dveří a oken a jejich součástí, kování a klik, výměny zámků včetně elektronického otevírání vstupních dveří bytu a opravy kování, klik, rolet a žaluzií u oken zasahujících do vnitřního prostoru bytu,
  • c) opravy a výměny elektrických koncových zařízení a rozvodných zařízení, zejména vypínačů, zásuvek, jističů, zvonků, domácích telefonů, zásuvek rozvodů datových sítí, signálů analogového i digitálního televizního vysílání a výměny zdrojů světla v osvětlovacích tělesech, opravy zařízení pro příjem satelitního televizního vysílání, opravy audiovizuálních zařízení sloužících k otevírání vchodových dveří do domu, opravy řídících jednotek a spínačů ventilace, klimatizace a centrálního vysavače, opravy elektronických systémů zabezpečení a automatických hlásičů pohybu,
  • d) výměny uzavíracích ventilů u rozvodu plynu s výjimkou hlavního uzávěru pro byt,
  • e) opravy a výměny uzavíracích armatur na rozvodech vody s výjimkou hlavního uzávěru pro byt, výměny sifonů a lapačů tuku,
  • f) opravy a certifikace bytových měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění a opravy a certifikace bytových vodoměrů teplé a studené vody, opravy hlásičů požáru a hlásičů kouře, opravy regulátorů prostorové teploty u systémů vytápění umožňujících individuální regulaci teploty,
  • g) opravy vodovodních výtoků, zápachových uzávěrek, odsavačů par, digestoří, mísicích baterií, sprch, ohřívačů vody, bidetů, umyvadel, van, výlevek, dřezů, splachovačů, kuchyňských sporáků, pečicích trub, vařičů, infrazářičů, kuchyňských linek, vestavěných a přistavěných skříní; u zařízení pro vytápění se za drobné opravy považují opravy kamen na pevná paliva, plyn a elektřinu včetně kouřovodů, kotlů etážového topení na elektřinu, kapalná a plynná paliva včetně kouřovodů a uzavíracích a regulačních armatur a ovládacích termostatů etážového topení; nepovažují se však za ně opravy radiátorů a rozvodů ústředního topení,
  • h) výměny drobných součástí předmětů uvedených v písmenu g).

Maximální náklady na drobné opravy

Paragraf 5 a 6 uvedeného nařízení vlády stanovuje následující finanční limity, kdy ještě hradí drobné opravy nájemce. Pokud jsou náklady vyšší, musí je již uhradit pronajímatel.

Jednorázový limit na jednu opravu je 1 000,- Kč. Za jednu opravu se přitom počítá i pokud na dané věci měníte více součástek. Např. pokud měníte u kotle ventil a třeba řídicí jednotku.

Roční limit se pak odvíjí od celkové výměry podlahové plochy. Do této plochy se započítávají všechn místnosti bytu i ostatních užívaných prostor, přičemž plochy u sklepů, balkonů, lodžií a teras se počítá pouze s polovinou jejich plochy. Roční limit je pak 100,- Kč na čtvereční metr výše definované plochy. U bytu s plochou 60 m² to tedy bude maximálně 6 000,- Kč/ročně.