Provizi realitní kanceláři má platit ten kdo kupuje nebo ten kdo prodává? Jaké jsou výhody a nevýhody obou variant? A může vlastně fungovat služba zdarma?
„Provizi platí kupující, tak se to přece běžně dělá.“
Tento výrok, slýcháváme v různých obměnách poměrně často. Na Brněnsku je to běžné, ale jinde rozhodně ne. Dokonce se dá říct, že se jedná o jakousi místní raritu a to nejen v rámci České republiky, ale i v celosvětovém měřítku.
Trocha historie: Vznik, této odlišnosti se datuje do druhé poloviny 90. let minulého století, kdy společnost Real Spektrum vystoupila na trh s marketingovou kampaní: „Neplaťte provizi – prodejte nemovitost zdarma.“ A tento trik zafungoval. Dařilo se nabírat nemovitosti k prodeji a tak bylo jen otázkou času, kdy se přidají i ostatní realitní společnosti, aby tak říkajíc držely krok.
A není to vlastně jedno?
Matematicky určitě. Jestli kupující zaplatí za nemovitost 3,1 mil. a nebo 3 mil. a k tomu 100 tisíc (za provizi) je opravdu jedno. Pořád ho nemovitost stojí 3,1 mil.
Zásadní rozdíl však je v obchodní rovině. Jednoduše záleží na tom, koho vlastně makléř zastupuje. Zastupuje prodávajícího nebo kupujícího? Vždyť přece minimálně v otázce ceny mají protichůdné zájmy (Prodávající chce prodat za co nejvíce peněz. A naopak kupující chce koupit za co nejméně.). A pokud vám makléř tvrdí, že zastupuje obě strany, tak vlastně zastupuje jen sám sebe. Pak proč vůbec platit provizi?
Mimochodem, chtěli byste, aby vás zastupoval v soudním sporu právník, kterého platí vaše protistrana?
Pojďme se na celou situaci podívat více z blízka:
POHLED MAJITELE:
Jednoduše se domluvíte s makléřem, že vám bude prodávat vaši nemovitost. On zajistí veškerý servis a vezme si pak provizi od toho, kdo bude kupovat. Vypadá to jako ideální řešení – budete mít prodáno a nic vás to vlastně ani nestojí.
Když se nad tím zamyslíte, může vás začít zajímat, jak velkou vůbec tu provizi bude vlastně mít. Jak dalece to máte pod kontrolou? Může se dokonce stát, že makléř nemovitost prodá za 2.400.000 Kč a vám dá 2.000.000 Kč, na kterých jste se domluvili. A jeho provize by tak byla 20 %. To přece není fér.
A hned se vynořuje další pochybnost. Opravdu můžete věřit, že pro vás vyjedná nejlepší podmínky? Co když budou společně s kupujícím tlačit na snížení ceny, jen aby měl jistotu, že se mu podaří rychle prodat a měl své peníze jisté? A on v podstatě nemá moc důvodů, proč by měl poslouchat vaše požadavky. Vždyť ho neplatíte. Ono se to „čí chleba jíš – toho chleba zpívej“ neříká jen tak.
A co, když nebudete spokojený s jeho servisem? Můžete vlastně reklamovat něco, co jste si nekoupil? Prozradím vám to: „nemůžete“.
MAKLÉŘ a KUPUJÍCÍ:
KUPUJÍCÍ: … Takže cena je 2.200.000?
MAKLÉŘ: No, ještě je tu provize.
KUPUJÍCÍ: A to je kolik?
MAKLÉŘ: 100 tisíc.
KUPUJÍCÍ: Aha, takže celkově 2.300.000?
MAKLÉŘ: No, ano.
KUPUJÍCÍ: A nešlo by to domluvit s majitelem třeba na 2.100.000? Dal bych celkově tak 2.200.000, maximálně 2.250.000, když byste to pro mě udělal.
Makléř teď tedy řeší tři možnosti:
a) dodržet to co jste si domluvili: 2.250.000 = 2.200.000 dostanete vy + 50 tis. je jeho provize
b) trvat na původní částce, ale možná ztratit kupujícího: 2.300.000 = 2.200.000 dostanete vy + 100 tis. je jeho provize
c) bude se snažit vás přesvědčit o snížení ceny o sto tisíc: 2.250.000 = 2.100.000 dostanete vy + 150 tis. vydělá makléř na provizi
Co myslíte, co si vybere makléř? Bude raději hájit váš zájem, nebo svůj a toho, kdo ho ve skutečnosti platí?
A jak vypadá opačná varianta?
Jako majitel si najímám a platím makléře. A očekávám od něj, že bude stát na mé straně stejně, jako kdybych si najal právníka při soudním sporu. Co tato varianta přináší?
