Vysokoškoláci chtějí větší byty s neprůchozími pokoji. Ve městech, kde jsou byty levnější, jim je rodiče kupují jako budoucí investici.

Praha – Může to připomínat opouštění hnízda. Po prvním otrkání stále více vysokoškoláků odchází z kolejí a bydlení si hledá v soukromí. V některých českých univerzitních městech je dokonce byt vyjde levněji než kolej. „Na koleji jsem bydlel rok a důvodů, proč jsem se odstěhoval, bylo několik. Hlavním důvodem byl nedostatek soukromí a nutnost hlásit každou návštěvu na recepci,“ svěřil se se svou zkušeností student pražské Vysoké školy ekonomické Otta Maček z Čáslavi.

Přidává další důvody: nedostatečná vybavenost kuchyňky a neatraktivní lokalita. Většina pražských vysokých škol má totiž své koleje mimo centrum. „Finančně to vyjde zhruba podobně. Sdílený byt může přijít zhruba o 200 korun dráž, záleží na lokalitě a velikosti bytu,“ doplnil student. Jak si povšiml Martin Štrojsa ze společnosti RE/MAX Vision, někteří studenti jdou ještě dál. Od začátku letošního roku přibývá případů, kdy byt rodiče studentům koupí, a ti je po skončení studia využívají jako investiční byt, který je určen k dalšímu pronájmu. „Takové případy jsou skutečně na vzestupu. V poslední době řešíme několik takových prodejů v Ústí nad Labem,“ přiblížil a doplnil, že podobné je to i v Olomouci.

Takové strategii navíc nahrává situace na trhu s hypotékami. Třeba právě v Ústí nad Labem přijde starší průměrný byt v blízkosti centra na 400 tisíc korun a takovou částku jsou rodiče budoucích studentů leckdy schopni zaplatit rovnou. „Případně se nabízí možnost využít hypotéky s kratší dobou splatnosti. Při desetileté hypotéce zaplatí klient měsíčně kolem 3100 korun, a celkově tak za byt s kupní cenou 460 tisíc zaplatí necelého půl milionu korun,“ upřesnil předseda představenstva společnosti Gepard Finance Jan Kruntorád.
Cenový rozdíl podle něho zmizí úplně, jestliže se ve stejném městě chystají studovat dvě děti, které by koupený byt sdílely s kamarády, protože pět let na kolejích přijde na 150 tisíc korun. Navíc v budoucnu může byt vylepšovat rodinný rozpočet.

Jenomže takový přístup nelze uplatňovat ve všech univerzitních městech. I přes pokles cen bytů v Praze se nadále jedná o velmi nákladnou záležitost a realitní makléři se s podobnými prodeji v hlavním městě setkávají opravdu jen výjimečně. Nicméně i v Praze roste poptávka studentů po bydlení v soukromí. „Pronájmy větších bytů, zejména v panelových sídlištích, jsou velmi příznivé. Ve výsledku ve čtyřech lidech zaplatí studenti jen o pár stokorun měsíčně víc, přičemž komfort vlastního bytu je s kolejí často nesrovnatelný,“ doplnil Jan Zachystal z RE/MAX Alfa, čímž potvrdil zkušenost studenta Otty Mačka.

Zájem o bydlení mimo koleje se zvyšuje všude. Například v Olomouci je možné sehnat byt zhruba v rozmezí od devíti do dvanácti tisíc korun. Za kolej přitom studenti zaplatí měsíčně podle standardu ubytování od 2040 korun. Zpravidla se ptají po větších bytech, kam se jich nastěhuje víc a kde se na nájem složí. „Vyjde je to ekonomicky levněji. O malé byty zájem není,“ řekl ČTK Petr Michnáč z realitní kanceláře M&M. Na začátku semestru se každoročně zvýší počet obyvatel Olomouce asi o pětinu. Do školy nastupuje přibližně 23 tisíc vysokoškoláků. Pronájem bytů studentům má však i svá specifika, upozorňují makléři. Majitelé bytů se občas obávají většího hluku nebo mají strach o vybavení bytu. Navíc studenti chtějí většinou pronájem pouze na dobu studia. „Studenti jsou většinou na léto mimo univerzitní město, což pro majitele znamená minimálně dvouměsíční výpadek příjmu. Ne vždy se totiž lze domluvit, aby nájem byl placen skutečně po celý rok,“ doplnil Zdeněk Poruba z RE/MAX Reality Service Opava. Mimoto studenti zpravidla vyhledávají byty s neprůchozími pokoji, což řada starších bytů nemůže splnit.