Právní osobnost § 15 Právní osobnost je způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti. Být jejich nositelem. Podle dosavadní právní úpravy je ekvivalentem tohoto pojmu pojem právní subjektivita.
Svéprávnost § 15 Svéprávnost je způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem (právně jednat). V dosavadní právní úpravě tomuto pojmu odpovídá pojem způsobilost k právním úkonům.
Cena zvláštní obliby § 2969 Cena zvláštní obliby představuje hodnotu spočívající v citovém vztahu k určité věci (např. citový vztah ke staré dřevěné chatě v horách zděděné po prarodičích nebo ke staré rodinné fotografii). V případě, kdy škůdce poškodí věc ze svévole nebo škodolibosti, nahradí poškozenému nejenom její objektivně zjistitelnou hodnotu, ale i cenu zvláštní obliby. Je to významný posun v rámci náhrady škody.
Rozhrada § 1024 Rozhrady jsou vymezeny jako ploty, zdi, meze, strouhy a jiné podobné přirozené nebo umělé hranice mezi sousedními pozemky. Platí vyvratitelná právní domněnka (lze tedy prokázat opak), že jsou ve společném vlastnictví tzv. mezujících sousedů. Ohledně společné zdi pak dále platí, že je může každý ze sousedů užívat na své straně až do poloviny její tloušťky a zřídit v ní výklenky tam, kde na druhé straně nejsou. Nesmí však učinit nic, co zeď ohrozí nebo co sousedovi překáží v užívání jeho části.
Výprosa § 2189 Výprosa je bezplatné užívání věci přenechané půjčitelem, a to bez ujednání doby, po kterou se má věc užívat, a účelu, ke kterému se má věc užívat. Jedná se o obdobu výpůjčky, avšak protože není sjednaná doba, může chtít půjčitel věc okamžitě vrátit.
Výprosník § 2190 Výprosník je osoba, které je přenechána půjčitelem věc k bezplatnému užívání, a to bez ujednání doby, po kterou se má věc užívat, a účelu, ke kterému se má věc užívat.
Půjčitel § 2189 Půjčitel je osoba, která přenechává výprosníku věc k bezplatnému užívání, a to bez ujednání doby, po kterou se má věc užívat, a účelu, ke kterému se má věc užívat.
Vydlužitel § 2390 Vydlužitel je osobou, které je na základě smlouvy o zápůjčce zapůjčena zastupitelná věc (nejčastěji peníze), kterou může vydlužitel užít podle libosti a po čase vrátit zapůjčiteli věc stejného druhu. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky, při nepeněžité potom vrácení většího množství zastupitelných věcí. Tento pojem odpovídá dnešnímu pojmu dlužník.
Švagrovství § 774 Švagrovství je vztah mezi jedním manželem a všemi příbuznými druhého manžela, který vzniká uzavřením manželstvím. Zanikne-li manželství smrtí jednoho z manželů, švagrovství tím nezaniká.
Fundace § 303 Fundace je právnická osoba vytvořená majetkem vyčleněným k určitému účelu. Její činnost se váže na účel, k němuž byla zřízena. Může být založena zákonem i právním jednáním osob. Jedná se o souhrnný pojem pro právnické osoby tzv. fondového typu.
Ústav § 402 Ústav je právnická osoba ustavená za účelem provozování činnosti užitečné společensky nebo hospodářsky s využitím své osobní a majetkové složky. Ústav provozuje činnost, jejíž výsledky jsou každému rovnocenně dostupné za podmínek předem stanovených. Ústavy mohou být soukromoprávní i veřejnoprávní (např. školy, muzea, nemocnice, vědecké nebo výzkumné ústavy).
Neúměrné zkrácení § 1793 Neúměrné zkrácení označuje situaci, kdy při sjednaném vzájemném plnění je plnění jedné ze stran v hrubém nepoměru k tomu, co poskytla druhá strana. Zkrácená strana pak může požadovat zrušení smlouvy a navrácení všeho do původního stavu. Tomu se může druhá smluvní strana vyhnout, pokud následně doplní, oč byla první smluvní strana zkrácena, a to se zřetelem k ceně obvyklé v době a místě uzavření smlouvy. Oprávnění plynoucí z tohoto právního institutu se však neuplatní, pokud se nepoměr vzájemných plnění zakládá na skutečnosti, o které druhá strana nevěděla ani vědět nemusela.
Spoludržba § 1010 Spoludržba postihuje situace, kdy dvě a více osob společně disponují právem, které lze právním jednáním převést na jiného a které připouští trvalý nebo opakovaný výkon. Držet lze tedy majetková práva, nikoli práva osobní. Př.: Vlastnické právo drží ten, kdo se věci ujal, aby ji měl jako vlastník. Kromě ustanovení o držbě se pro úpravu spoludržby užijí přiměřeně také ustanovení o společných právech.
Obtížení odkazem § 1597 Odkaz vzniká tak, že zůstavitel v pořízení pro případ smrti nařídí určité osobě, aby odkazovníku (tedy osobě oprávněné z odkazu) vydala určitou věc. Obtížení odkazem pak představuje povinnost vydat předměty odkazů odkazovníkům. Tato povinnost připadá k tíži všem dědicům podle poměru jejich podílů, a to i tehdy, byla-li odkázána věc náležející jen jednomu ze spoludědiců. To však neplatí, pokud zůstavitel zvlášť přikáže splnění odkazu jednotlivému spoludědici, případně odkazovníku.
NOZ chrání dědice před přetížením dědictví odkazy pravidlem, které stanoví, že každému z dědiců musí zůstat z hodnoty dědictví alespoň čtvrtina dědictví, která bude odkazy nezatížená.
Domněnka doby dojití § 573 NOZ stanoví vyvratitelnou právní domněnku (tedy lze prokázat opak), že doručená zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Pokud však zásilka byla odeslána na adresu v jiném státu, pak se má za to, že došla patnáctý pracovní den po odeslání.
Pacht § 2332 V rámci pachtu se propachtovatel (vlastník pozemku) zavazuje přenechat pachtýři (podle dosavadní úpravy nájemci) věc k dočasnému užívání a požívání a pachtýř se zavazuje platit za to propachtovateli pachtovné nebo poskytnout poměrnou část výnosu z věci. Institut pachtu nahradí zejména nájmy zemědělských pozemků, u kterých je typické, že nájemce (nově pachtýř) má zájem požívat plody získané na pozemku. Pacht bude možné zapsat do katastru nemovitostí.
Pseudonym § 79 Člověk může pro určitý obor své činnosti (např. spisovatelskou činnost) nebo i obecně pro soukromý styk přijmout jiné označení své osoby, než je jeho jméno a příjmení – tedy pseudonym. Právní jednání pod pseudonymem potom nezpůsobuje neplatnost právních úkonů, je-li zřejmé, kdo pod ním jednal, a nemůže-li druhá strana mít pochybnost o osobě jednajícího. Pokud vejde pseudonym ve známost, požívá stejné ochrany jako jméno.
Zájezd § 2522 Zájezd je soubor služeb cestovního ruchu, pokud je uspořádán na dobu delší než dvacet čtyři hodiny nebo zahrnuje-li přenocování a obsahuje-li alespoň dvě z těchto plnění:

  1. ubytování,
  2. dopravu,
  3. jinou službu cestovního ruchu, která není doplňkem dopravy nebo ubytování a tvoří významnou část souboru nabízených služeb.

Smlouva o zájezdu poté nahrazuje dosavadní cestovní smlouvu – pořadatel zájezdu se v ní zavazuje obstarat pro zákazníka zájezd a zákazník se zavazuje zaplatit za zájezd souhrnnou cenu.
Závod § 502 Závod je legislativní zkratkou pro obchodní závod a jde o organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti. Má se za to, že závod tvoří vše, co zpravidla slouží k jeho provozu. Přes některé odlišnosti lze konstatovat, že pojem závod nahrazuje současný právní termín podnik.
Rodinný závod § 700 Za rodinný závod se považuje závod, ve kterém společně pracují manželé nebo alespoň s jedním z manželů i jejich příbuzní až do třetího stupně (např. strýc) nebo osoby s manžely sešvagřené až do druhého stupně (např. prarodiče) a který je ve vlastnictví některé z těchto osob.
Podpůrce § 45 Podpůrce je osoba, která na základě smlouvy poskytuje nápomoc při rozhodování člověku, kterému v tom duševní porucha působí obtíže, třebaže nemusí být omezen ve svéprávnosti. Podpůrců jedné osoby může být i více. Smlouvou o nápomoci se podpůrce zavazuje podporovanému, že bude s jeho souhlasem přítomen při jeho právních jednáních, že mu zajistí potřebné údaje a sdělení a že mu bude nápomocen radami. Důležitý je fakt, že smlouva o nápomoci nabude účinnosti až jejím schválení soudem.
Důvěrník § 107 Právo zvolit si důvěrníka patří mezi práva člověka převzatého do zdravotnického zařízení bez jeho souhlasu. Důvěrník může uplatnit ve prospěch daného člověka svým jménem všechna jeho práva vzniklá v souvislosti s jeho převzetím do příslušného zařízení nebo s jeho držením v takovém zařízení. Stejná práva jako důvěrník má i podpůrce.
Revizor § 373 Revizor je osoba, která vykonává působnost dozorčí rady nadace, není-li dozorčí rada zřízena. Neurčí-li nadační listina období kratší, je funkční období revizora pětileté. Revizora lze volit i opakovaně, pokud to nadační listina nevyloučí. Nadační listina nebo statut nadace mohou stanovit, že funkci revizora bude vykonávat právnická osoba, jejíž předmět činnosti umožňuje výkon kontrolní a revizní činnosti, a že tuto funkci bude vykonávat i po neurčitou dobu.
Služebnost § 1257 Služebnost je druhem věcného břemene, tedy druhem práva k cizí věci. Služebnost postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet. Služebnost lze zřídit jako pozemkovou (opravňuje vlastníky zvolených pozemků) či osobní (opravňuje určité osoby). Služebnosti jsou zásadně nepřevoditelné na jiné oprávněné pozemky či osoby. Co do obsahu služebnost zahrnuje vše, co je nutné k jejímu výkonu. Není-li obsah nebo rozsah služebnosti určen, posoudí se podle místní zvyklosti; není-li ani ta, má se za to, že je rozsah nebo obsah spíše menší než větší.
Právo pastvy § 1278 Právo pastvy je příkladem pozemkové služebnosti, tedy věcného práva k cizí věci. Na základě práva pastvy bude vlastník zatíženého pozemku povinen strpět na něm pastvu hospodářských zvířat oprávněné osoby. Právo pastvy se vztahuje na každý druh hospodářských zvířat, nikoli však na prasata a drůbež. Zvířata nadměrně znečištěná, nemocná nebo cizí jsou z pastvy vyloučena.
Výměnek § 2707 Výměnek je souhrn požitků, úkonů nebo práv sloužící k zaopatření na dobu života nebo na dobu určitou, který si vymiňuje vlastník nemovité věci v souvislosti s jejím převodem pro sebe nebo pro třetí osobu a nabyvatel nemovité věci se zavazuje takové zaopatření poskytnout. Není-li stanoveno nebo ujednáno jinak, rozhoduje pro obsah práv výměnkáře místní zvyklost. Výměnek bude možné zapsat do katastru nemovitostí. Tento institut se vrátil do naší právní úpravy i s ohledem na rostoucí počet starých lidí, kteří z různých důvodů potřebují prodat svou nemovitost, ale zároveň by v ní rádi dožili.
Předkupník § 2140 Předkupník je na základě ujednání o předkupním právu osoba oprávněná z předkupního práva. Druhé straně ujednání (dlužníku) tak vzniká povinnost nabídnout věc předkupníkovi ke koupi, pokud by ji chtěl prodat třetí osobě (koupěchtivému).
Koupěchtivý § 2140 Pojem koupěchtivý označuje v kontextu právní úpravy předkupního práva osobu mající zájem koupit věc, na kterou se vztahuje předkupní právo předkupníka.
Pobočný spolek § 228 Pobočný spolek představuje obdobu organizační složky závodu. Právní osobnost pobočného spolku se odvozuje od právní osobnosti hlavního spolku (tedy se zánikem hlavního spolku zanikne i ten pobočný). Pobočný spolek může mít práva a povinnosti a nabývat je v rozsahu určeném stanovami hlavního spolku a zapsaném ve veřejném rejstříku. Vzniká zápisem do veřejného rejstříku.
Přestavek § 1087 Přestavek je část trvalé stavby zřízené na vlastním pozemku, která zasahuje jen malou částí na malou část cizího pozemku. Část pozemku zastavěná přestavkem se stane vlastnictvím zřizovatele stavby. To ale neplatí, pokud zřizovatel stavby nestavěl v dobré víře. Pokud zřizovatel stavby stavěl v dobré víře, nahradí vlastníku pozemku, jehož část byla zastavěna přestavkem, obvyklou cenu nabytého pozemku.
Vypuditel § 1007 Vypuditel je osoba, která odebere držiteli držbu věci či práva. Takto vypuzený držitel se může se na vypuditeli domáhat, aby se zdržel dalšího vypuzení a obnovil původní stav. Proti žalobě na ochranu držby lze namítnout, že žalobce získal pouze nepravou držbu nebo že z držby vypudil žalovaného naopak žalobce.
Odvážná smlouva § 2756 Odvážná smlouva je taková smlouva, podle které závisí prospěch nebo neprospěch alespoň jedné ze smluvních stran na nejisté události. Př.: strany si předem sjednají koupi veškeré úrody jablek z určeného sadu za fixní cenu, tedy bez ohledu na velikost úrody.
Dotěrné obtěžování § 2986 Dotěrné obtěžování je forma nekalé soutěže. Jedná se o sdělování údajů o soutěžiteli, zboží nebo službách, jakož i o nabídku zboží nebo služeb s využitím telefonu, faxového přístroje, elektronické pošty nebo podobných prostředků, ačkoli si takovou činnost příjemce zjevně nepřeje, nebo o sdělování reklamy, při kterém její původce utají nebo zastře údaje, podle nichž ho lze zjistit, a neuvede, kde příjemce může bez zvláštních nákladů přikázat ukončení reklamy.
Rozesílá-li se však reklama na elektronickou adresu, kterou podnikatel získal v souvislosti s prodejem zboží nebo poskytnutím služby, nejde o dotěrné obtěžování, pokud podnikatel tuto adresu používá k přímé reklamě pro vlastní zboží nebo služby a druhá strana reklamu nezakázala. Podnikatel však musí při získání adresy i při každém jejím použití k reklamě zřetelně upozornit druhou stranu na právo přikázat bez zvláštních nákladů ukončení reklamy.
 
Pro další rady zkuste našeho realitního rádce.