Tento článek pouze shrnuje vybrané změny, které nastaly v posledních dvou letech v insolvenčním zákoně. Jaké mají dopady na vymáhání dluhů zde není komentováno a záleží na každém čtenáři. Zcela jistě se budou lišit názory věřitelů a dlužníků.

Seznam novel Inslovenčního zákona včetně posledního nařízení vlády s dopady zejména na oddlužení dlužníků

  1. Změna provedená zákonem č. 64/2017 SB. (ÚČINNOST OD 1. 7. 2017)
  2. Změna provedená zákonem č. 291/2017 SB. (ÚČINNOST OD 1. 12. 2017)
  3. Změna provedená zákonem č. 31/2019 SB. (ÚČINNOST OD 1. 6. 2019)
  4. Nařízení vlády č. 595/2006 SB. (NOVELA Č. 91/2019SB. (ÚČINNOST OD 1. 6. 2019))

Za zmínku stojí, že Insolvenční zákon má ke dni poslední změny 4070 dní své účinnosti. Celkem prošla 35ti novelami. To představuje průměrně jednu novelu každé 4 měsíce.

 

1. Změna provedená zákonem č. 64/2017 SB. (ÚČINNOST OD 1. 7. 2017)

Čeho měla novela dosáhnout:

Změna systému přidělování insolvenčních věcí v oblasti oddlužení.
Posílení dohledu nad výkonem funkce insolvenčního správce.
Zvýšení transparentnosti insolvenčního řízení, omezení administrativních úkonů insolvenčních soudů a posílení doručování dokumentů do datových schránek.
Regulace subjektů poskytujících služby související s institutem oddlužení.
Intenzivnější ochrana před šikanózními insolvenčními návrhy.

Co upravily paragrafy:

Úpadek dlužníka – § 3 odst. 3 a § 6 IZ
  • Novela upravila definici úpadku dlužníka – podnikatele, který vede účetnictví, tzv. „mezera krytí“.
  • Podnikatel se může ubránit věřitelskému insolvenčnímu návrhu, pokud prokáže, že jeho splatné dluhy nepřevyšují disponibilní zdroje o více než deset procent.
Místní příslušnost soudu – § 7b odst. 1 IZ

Nové pravidlo místní příslušnosti soudu u dlužníků zapsaných v obchodním rejstříku reagující na insolvenční turistiku za účelem zmatení věřitelů nebo získání výhod v důsledku např. přátelských vztahů na soudu.

Ustanovení insolvenčního správce – § 25 odst. 2 písm. b) IZ

Dochází ke sjednocení způsobu určení insolvenčního správce tak, že se opouští způsob určení insolvenčního správce na okresním principu při rozhodování o návrhu na povolení oddlužení a nahrazuje se pravidlem, podle něhož bude insolvenční správce určen ze seznamu insolvenčních správců vedeného pro obvod krajského soudu, který je insolvenčním soudem dlužníka.

Faktická nemožnost odvolání insolvenčního správce – § 29 odst. 1 IZ

Dochází k úpravě kvóra potřebného pro odvolání insolvenčního správce na schůzi věřitelů.

V případě oddlužení lze insolvenčního správce odvolat:

  • pokud je pro nadpoloviční většina všech věřitelů přihlášených ke dni předcházejícímu konání schůze věřitelů a zároveň
  • pohledávky těchto věřitelů činí nadpoloviční většinu přihlášených pohledávek.

Toto ustanovení ve spojení s ustanovením § 47 odst. 1 IZ, které upravuje kvórum potřebné pro svolání schůze věřitelů, činí insolvenčního správce v praxi při řešení úpadku oddlužením takřka neodvolatelným.

Elektronizace insolvenčního řízení – §§ 80a, 189, 222, 302 a 364 IZ
  • Dochází k posílení elektronizace insolvenčního řízení a doručování dokumentů prostřednictvím datových zpráv.
  • Insolvenčním správcům se ukládá používat pro některá podání standardizované elektronické formuláře.
  • Cílem je odlehčit soudům, které jsou zahlceny podáními v listinné podobě.
Předběžné posouzení insolvenčního návrhu – § 100a IZ

NEZVEŘEJŇOVÁNÍ DOKUMENTŮ: Možnost soudu (při pochybnostech o důvodnosti insolvenčního návrhu podaného věřitelem) rozhodnout do konce pracovního dne následujícího po podání insolvenčního návrhu, že se insolvenční návrh ani jiné dokumenty v insolvenčním rejstříku nezveřejňují.

Sankce za odmítnutí insolvenčního návrhu pro tzv. zjevnou bezdůvodnost – § 128a odst. 3 a 4 IZ

Kdy hrozí pokuta až do výše 500.000 Kč.

Kvalifikované doložení pohledávky – § 105 IZ

DOLOŽENÍ POHLEDÁVKY: V případě věřitelských insolvenčních návrhů proti korporátním dlužníkům jsou navrhovatelé, kteří vedou účetnictví nebo daňovou evidenci, povinni doložit svou pohledávku stanoveným způsobem:

  • vykonatelným rozhodnutím,
  • notářským zápisem se svolením k vykonatelnosti,
  • uznáním dlužníka s ověřeným podpisem či
  • potvrzením auditora, soudního znalce nebo daňového poradce, že navrhovatel o pohledávce účtuje.
Informace o skutečném majiteli nabyvatele pohledávky – § 177 IZ

Věřitelé, kteří nabyli pohledávku postoupením

  • po zahájení insolvenčního řízení nebo
  • v posledních 6 měsících před zahájením insolvenčního řízení

musí doložit čestné prohlášení s informací, kdo je jejich skutečným majitelem a důvod, pro který se taková osoba za skutečného majitele považuje.

Povinná záloha na náklady insolvenčního řízení – 108 IZ

U věřitelských insolvenčních návrhů splatná spolu s podání insolvenčního návrhu.

  • Ve výši 10.000,- Kč v případě insolvenčního návrhu proti fyzické osobě.
  • Ve výši 50.000,- Kč u návrhu proti právnické osobě, která je podnikatelem.

Nezaplacení zálohy má za následek odmítnutí insolvenčního návrhu jako zjevně bezdůvodného.

Nový způsob zpeněžení majetkové podstaty – §§ 286 odst. 1 písm.d) a 289a IZ

V dražbě provedené soudním exekutorem

  • dražbu provede soudní exekutor na návrh insolvenčního správce,
  • smlouva o provedení dražby podléhá schválení věřitelského výboru.
Zpeněžení prodejem mimo dražbu – platnost smlouvy – § 289 odst. 3 IZ
  • Platnost smlouvy lze napadnout jen žalobou podanou u insolvenčního soudu ve lhůtě 3 měsíců od zveřejnění smlouvy v insolvenčním rejstříku.
  • Po uplynutí této lhůty pouze, nebyl-li nabyvatel v dobré víře.
Změny v oblasti oddlužení – §§ 389 odst. 2 písm. a), 390a a 398 odst. 1 IZ

Dluh z podnikání a oddlužení

  • platí, že věřitel s oddlužením souhlasí, dokud výslovně nesdělí, že s řešením úpadku oddlužením nesouhlasí a toto stanovisko neodůvodní (navíc tak musí učinit nejpozději spolu s přihláškou).
  • Návrh na povolení oddlužení musí být za dlužníka sepsán a podán buď
    • advokátem,
    • notářem,
    • soudním exekutorem,
    • insolvenčním správcem nebo
    • akreditovanou osobou,

jinak se k němu nepřihlíží

  • Se souhlasem dlužníka lze provést oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty.
Změny v oblasti oddlužení – §§ 136 odst. 2 písm. a), 399 a 400 IZ

Zrušení přezkumného jednání a faktické zrušení schůze věřitelů.

Schůze věřitelů může být svolána pouze nezajištěnými věřiteli na návrh nadpoloviční většiny, jejichž pohledávky počítané podle výše představují zároveň nadpoloviční většinu přihlášených nezajištěných pohledávek.

Změny v oblasti oddlužení – § 398a IZ
  • Přenos administrativních činností insolvenčních soudů na insolvenční správce.
  • V případě povolení oddlužení má insolvenční správce povinnost podat insolvenčnímu soudu do 30 dnů po uplynutí lhůty k přihlášení pohledávek
    • zprávu o přezkumu,
    • zprávu pro oddlužení,
    • soupis majetkové podstaty,
    • návrh na způsob řešení oddlužení.
  • Stanovení „krátké“ lhůty 7 dnů k podání námitek proti zprávě IS o přezkumu a zprávě o Oddlužení, s tím, že lhůta běží od zveřejnění zprávy od přezkumu a zprávy o oddlužení vyhláškou v insolvenčním rejstříku.
Změny v oblasti oddlužení – §§ 405 a 418 odst. 6 IZ
  • Zastavení insolvenčního řízení při nedostatku majetku – neúspěšné návrhy na povolení oddlužení nemusí vždy končit konkursem.
  • Osvobození dlužníka po skončení oddlužení automaticky bez návrhu dlužníka.
  • Možnost podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci pro zjištěnou neuspokojenou pohledávku.