Bydlením v Brně se vám otevře spousta možností. Nepřeberné množství různých obchodů a služeb, krásná příroda už 15 minut z centra a v neposlední řadě jedinečné a významné historické budovy.
Několik jich je na jednom místě, na relativně malé ploše brněnského výstaviště. Ke vzniku brněnského výstaviště přispělo velkou měrou i politické rozhodnutí o konání jubilejní výstavy k desetiletému výročí vzniku republiky právě v Brně. Vedení města začalo proto hledat vyhovující plochu a roku 1923 byl zakoupen pozemek tzv. Bauerovy rampy v Pisárkách. Moravský zemský výbor jej zabral ve veřejném zájmu a zakoupil za nízkou cenu od velkostatkáře a podnikatele Viktora rytíře von Bauera, který si na sousedním pozemku bývalého cukrovaru ponechal jako rodinné sídlo historickou budovu zámečku se zahradou. Tato část města v blízkosti řeky Svratky byla kvůli spodní vodě nevhodná pro obytnou výstavbu, zároveň však splňovala všechny požadavky na komunikační dostupnost a napojení na městskou i celostátní dopravu.
Jak to všechno začalo?
Prvním krokem k realizaci výstavního areálu bylo vypsání veřejné soutěže na urbanistické řešení a návrh ústředního pavilonu Obchodně průmyslového paláce. Z jednatřiceti návrhů zvítězil projekt pražského architekta Josefa Kalouse, jenž dále upravil a realizoval architekt Emil Králík, druhý byl návrh architektů Josefa Bolecha a Václava Velvarského a na třetím místě se umístili Karel Řepa s Josefem Fuchsem, Ladislav Machoň s Ladislavem Rösslerem a Bohuslav Fuchs. Dále byla založena Výstavní akciová společnost, v jejímž vedení stáli zástupci státní správy, Moravského zemského výboru, města Brna a již existující společnosti Brněnské výstavní trhy.
Vzniku jednotlivých pavilonů předcházela těžba štěrku a jeho strojní příprava přímo na místě výstavby, což snížilo náklady a zrychlilo stavební proces, neboť se materiál na stavbu železobetonových konstrukcí nemusel dovážet. Kalousova urbanistická koncepce byla dopracována Emilem Králíkem a pavilony rozmístěny podél dvou základních os do tvaru písmene V s dominantou prosklené věže Obchodně živnostenského pavilonu od Bohumíra Čermáka. Na rozdíl od progresivního architektonického řešení některých staveb vycházel urbanistický koncept z klasicistních centralizujících tendencí. Pohled na efektní rozvržení pavilonů se návštěvníkům naskytl již při výstupu z tramvaje na vyvýšené stanici elektrické dráhy navržené Bohuslavem Fuchsem. Po průchodu segmentovou vstupní bránou upoutal jejich pozornost středobod celého areálu – Obchodně průmyslový palác s charakteristickými parabolickými oblouky. Součástí úpravy areálu byla i výsadba vzrostlých stromů a instalace slavnostního osvětlení u příležitosti zahájení Výstavy soudobé kultury v Československu. Ta se zde konala od května do září roku 1928 a jejím cílem bylo prezentovat kulturní a technický rozmach mladého státu v prvních deseti letech svojí existence.
Vzestupy i pády areálu
Po velkém úspěchu tohoto výstavního projektu, který jednoznačně deklaroval celospolečenské přijetí funkcionalistické architektury, nastala ovšem doba hospodářského útlumu. Ve třicátých letech byla kvůli finanční krizi budoucnost výstaviště ohrožena, díky přímluvě starosty Karla Tomeše u ministra financí však nakonec došlo k navýšení státních subvencí a Výstavní akciová společnost byla zachráněna od konkurzu. Do začátku války se zde konala řada zajímavých veletrhů věnovaných stavebnictví, bydlení, práci a volnému času či protileteckým opatřením. Během okupace Československa sloužilo výstaviště jako skladiště zbraní, takže neuniklo bombardování spojeneckých vojsk, po válce proto poškozenému areálu opět hrozila demolice. Poválečná léta tápání ve využití rozlehlého komplexu byla ukončena až v době průmyslového rozmachu Československa v polovině padesátých let, kdy se začaly v Brně konat světoznámé strojírenské veletrhy. Tato etapa je spojená i se značným stavebním rozkvětem nejen výstavního areálu (např. pavilony B, C, Z ), ale i samotného Brna, neboť v rámci zkvalitňování turistické infrastruktury byla postavena řada zajímavých staveb (hotely International a Continental, Janáčkovo divadlo atd.). V současné době je většinovým vlastníkem výstaviště německá společnost Messe Düsseldorf, za jejíhož působení byly sice postaveny nové pavilony P a V, dřívější architektonické kvality však nedosahují. Živá je také otázka využití dnes již nedostačujících meziválečných pavilonů i budoucnosti podobných veletržních komplexů v době rozmachu informačních technologií.
Využijte možnosti podívat se tam, kam se běžně nedostanete
V současnosti máte jedinečnou možnost prohlédnout si všechny významné objekty areálu na turistické prohlídce. Musíte se na ni předem objednat, ale neváhejte. Za necelé dvě hodiny se dozvíte spoustu zajímavých věcí. Seznam objektů, které vám průvodce přiblíží, naleznete zde. Nejbližší termín je už za měsíc, 13. dubna 2016, tak se nezapomeňte přihlásit.
