Při koupi bytu či domu je dnes potřeba se dívat nejen na parametry samotné nemovitosti, ale také přemýšlet nad tím, kam zaparkujeme náš vůz. Pokud tedy nepatříme k těm šťastným, kteří produkt automobilového průmyslu k životu vlastnit nepotřebují, raději sednou v létě na kolo a v zimě do vyhřátého autobusu nebo tramvaje.
K části prodávaných bytů je sice nabízeno vlastní parkovací stání, ale pořád ještě se jedná jen o velmi malé procento. Přesto nemusí zájemci o koupi bytu zoufat. Zatímco některá sídliště doslova praskají ve švech a původně navržené parkovací plochy již dávno náporu aut nedostačují, jinde vznikla předimenzovaná parkoviště téměř nedopatřením. Jsou to bývalé skladovací plochy, nevyužitá veřejná prostranství, široké silnice o dvou i třech pruzích, které nakonec netvořily hlavní tah, jak bylo původně plánováno apod. Tyto plochy sice nebývají přímo pod okny, ale i když musíte nějakých 150 m ujít pěšky, máte jistotu, že vždycky zaparkujete. A pokud na převoz věcí z auta do domu použijete prostornou tašku na kolečkách, nemusíte se bát ani většího nákupu.
Potíže s parkováním však řeší nejen majitelé bytů, ale také vlastníci rodinných domů. Klasickým příkladem jsou řadovky bez předzahrádek. Tam, kde kdysi vedla zřídka užívaná cesta, je najednou frekventovaná silnice a parkování zde není povoleno. Řeší se parkováním za nejbližším rohem… Tam jsou další řadovky a průměrně dvě auta do rodiny…
Jestliže tedy vybíráte nové bydlení a auto k životu potřebujete, možnosti parkování si dobře prověřte. I když bylo parkoviště při prohlídce nemovitosti poloprázdné (vzhledem k denní době, prázdninám či z jiného důvodu), nemusí to ještě znamenat, že nebudete po návratu ve večerních hodinách bezradně kroužit kolem bloku s úpěnlivou prosbou, ať se ještě místečko pro vás uvolní.
„Nástrahou“ však může být i jedno zaručené (zaplacené) parkovací místo. Protože pokud máte auta dvě, tak ten druhý možná zaručeně nebude moci zaparkovat vůbec.
