Zákon ukládá fyzickým osobám povinnost oznámit finančnímu úřadu příjem peněz nad 5 milionů korun. Čeho se oznámení o osvobozených příjmech týká a kdy je prodej nemovitosti osvobozen od daně z příjmu?

Oznamovací povinnost

Ustanovení § 38v ZDP od 1. 1. 2015 zavedlo poplatníkům daně z příjmů fyzických osob oznamovací povinnost ohledně osvobozených příjmů. Limit je příjem nad 5 000 000 Kč a posuzuje se jednotlivě.

Které příjmy podléhají oznamovací povinnosti

Povinnost se týká všech příjmů přijatých od 1. ledna 2015 a osvobozené od daně z příjmů fyzických osob dle § 4, § 4a, § 6 a § 10 ZDP. Výjimkou jsou příjmy, které správce daně může zjistit z jemu přístupných rejstříků či evidencí a zveřejní je na úřední desce nebo je zjistí dálkovým přístupem.

Příjmy nepodléhající povinnosti oznámení

  • příjem z prodeje rodinného domu a souvisejícího pozemku zapisované do katastru nemovitostí České republiky
  • nebo z jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep či komoru a souvisejícího pozemku zapisované do KN ČR
  • nebo z prodeje nemovitých věcí zapisovaných do KN ČR (ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a), b) a v) ZDP)

Způsob oznámení nabytí osvobozených příjmů

Jako vzor lze použít nepovinný tiskopis z webu Finanční správy „Oznámení o osvobozených příjmech podle § 38v ZDP“. Oznámení lze učinit v souladu s ustanovením § 71 odst. 1 daňového řádu:

  • písemně v listinné podobě
  • ústně do protokolu
  • elektronicky formou datové zprávy:
  1. a) podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu
  2. b) nebo s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky
  3. c) nebo s využitím přístupu se zaručenou identitou
  4. d) nebo prostřednictvím daňové informační schránky

Termíny plnění oznamovací povinnosti

Ustanovení § 38v ZDP platí pro příjmy ode dne nabytí účinnosti změny zákona o daních z příjmů zákonem č. 267/2014 Sb., tedy 1. 1. 2015. Tyto příjmy lze oznámit do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém byl příjem obdržen. Lhůta platí obecně i u poplatníků bez povinnosti podávat daňové přiznání.

Lhůta se prodlužuje na 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období, pokud má poplatník povinnost společně s oznámením podat i daňové přiznání, které podává elektronicky, nebo na 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období při podání přes daňového poradce.

Pokud ve zdaňovacím období povinnost podat daňové přiznání nevznikne, ale vznikne povinnost pro oznámení o osvobozených příjmech dle § 38v odst. 1 zákona o daních z příjmů, musí se oznámit v termínu pro podání přiznání dle § 136 odst. 1 daňového řádu, v roce 2023 tedy do 1. 4. 2024.

Údaje týkající se oznámení

  • výše příjmu podle 38v ZDP v Kč
  • zákonné ustanovení, dle kterého byl příjem osvobozen, např. § 4 a § 4a, § 6 a § 10 ZDP
  • popis okolností nabytí, tedy způsob dosažení příjmu, např. z převodu členských práv a povinností bytového družstva
  • datum vzniku příjmu, u dědictví datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o dědictví

Oznamování příjmu včetně majetku získaného v rámci SJM

U osvobozeného příjmu do společného jmění manželů – SJM stačí oznámení jedním z manželů.

Osvobozený příjem hrazený ve splátkách

Pokud jde o příjem ve splátkách a nejde o účelové rozdělení, posuzuje se výše jednotlivé splátky.

Sankce za nesplnění oznamovací povinnosti

Ustanovení § 38w ZDP navazující na § 38v ZDP upravuje pokutu za neoznámení či pozdní oznámení:

  • 0,1 % z částky neoznámeného příjmu, pokud povinnost splní, aniž by k tomu byl vyzván
  • 10 % z částky neoznámeného příjmu, splní-li povinnost v náhradní lhůtě poté, co byl vyzván
  • 15 % z částky neoznámeného příjmu, pokud tuto povinnost nesplní ani v náhradní lhůtě

Pokud lhůta pro stanovení daně uplyne, dle § 38w odst. 3 ZDP pokutu nelze uložit. Prominout ji lze, pokud lze s přihlédnutím k okolnostem nepodání oznámení ospravedlnit. K prominutí může správce daně přistoupit na základě žádosti v souladu s § 259 odst. 1 a § 259aa odst. 1 daňového řádu.

Jak je to tedy s oznamovací povinností u prodeje nemovitostí?

Povinnost oznámit osvobozený příjem se nevztahuje na příjmy, o kterých si údaje správce daně zjistí z katastru nemovitostí České republiky, tedy na příjmy z prodeje nemovitostí.

V realitní praxi tedy půjde nejčastěji o „prodej družstevního bytu“, jelikož takový „prodej“ je pouze převodem členských práv a povinností s právem nájmu bytu. Majitelem bytové jednotky na listu vlastnictví stále zůstává předmětné družstvo, proto tento převod Finanční úřad z Katastru nemovitostí nezjistí. Často jsou podmínky oznamovací povinnosti v různých situacích nejasné. Rádi vám proto odpovíme na případné dotazy.